Hoka Rincon 3

Tam, kde se měkké a lehké potkává s rychlým. Slova, která si přečtete, když se podíváte dovnitř třetí verze možná trochu opomíjeného modelu Hoka Rincon. Boty, kterou francouzská značka inzeruje jako skoro nekompromisní kombinaci pohodlné silniční objemovky s tempovkou, kterou si můžete vzít na výklus i na závod, na pětku i na ultramaraton.

Obrázek 1: Hoka Rincon 3 je doma na silnici a na dráze, snese ale i lehčí terén.

Technicky: 5 milimetrů drop (výraz pro rozdíl výšky boty mezi patou a špičkou), v referenční pánské velikosti 218 gramů, určená pro běžce s normálním došlapem. K dostání je ve dvou verzích: standardní a rozšířená. A pro milovníky čísel Hoka v poslední době uvádí další: špička je 38 milimetrů nad zemí, pata 24 milimetrů. A uvnitř boty je objem 603 cm³ (opět v referenční velikosti).

Jenže co to všechno znamená? Je bota pohodlná? Rychlá? Je pro mě? Ani výborné jednotlivé části nemusí dát ve výsledku dobrou botu. Proto jsem jí vyzkoušel sám: na silnici, na dráze i v terénu; na krátké klusy, úseky i dlouhé běhy.

Anatomie

Pokud máte se značkou Hoka zkušenost, na první pohled vás Rincon moc nepřekvapí. Na pohled vysoká platforma a spousta tlumící pěny. Prostě hodně boty.

Svršek je odlehčený s minimem švů. Látka není moc pružná, je ale dost měkká a noze se přizpůsobí. Je lehká a dýchá, noha se nepaří. Odlehčení naštěstí nepostihlo patu, kde je standardní výstuha, vzadu poutko pro snazší obouvání. Asi největší problém svršku boty je pro mě jazyk. Jeho vrchní část je hodně tenká. Záměr byl nejspíš takový, že má plynule navázat na ponožku. Mně ale ujížděl směrem do boty a při prvních několika bězích jsem se i několikrát zastavoval, abych ho srovnal. Záleželo, jak jsem si zrovna utáhl tkaničky. Ty samotné fungují výborně. Drží, když mají a povolí, když je potřebujete rozvázat.

Obrázek 2: Odlehčený jazyk má navazovat na ponožku.

Tradičně silnou zbraní každých bot Hoka je tlumení. Mezipodešev je z jednoho kusu pěny, podstatná část pod středem chodidla plynule navazuje na podrážku. Na začátku jsem nejspíš čekal i výraznější pocit měkkosti, v praxi jsem ale na botu mohl prostě zapomenout. Ani moc, ani málo.

Některé z aktuálních modelů Hoka mají mezipodešev a celou podrážku z jednoho materiálu. Osobně s tím nemám nejlepší zkušenost (konkrétně u modelu Hupana: klouže to). Rincon má naštěstí podrážku oddělenou. Skládá se z několika částí přilnavé pryže pod patou a pod špičkou. Funguje velmi dobře: neklouže a nevypadá, že by měla předběžně mizet. Velmi uspokojivě funguje na silnici a na dráze i za mokra a za sucha i v lehkém terénu. Na limity narazíte až při náledí, na lesní stezce po dešti a v blátě.

Obrázek 3: Klasická široká platforma dává velkou stabilitu a hodně odpustí, černá pryž skoro neklouže.

Otázkou je pro mě životnost. U předchozích bot Hoka jsem s ní problém nikdy neměl - vydržely mi vždy kolem dvou tisíc kilometrů. V Rinconech jsem v době psaní recenze odběhal kolem 200 kilometrů a pocitově i vzhledově jsou jako nové. Mají ale specifickou konstrukci: nízké váhy dosáhli designéři mimo jiné žlábkem pod patou. Pokud tedy dopadáte na patu a je vás kus, trochu bych se bál, že se může tlumení po nějaké době začít hroutit dovnitř.

Jak padnou?

Střih standardní verze je spíš užší. To může někomu vadit zejména v přední části, kde i mně chyběl nějaký ten milimetr. Tak, aby měly prsty a klouby víc prostoru.

Jak se v posledních letech na designu běžeckých bot čím dál víc projevuje, není důležitá jen váha, ale taky návratnost energie. Tak, aby bota pomáhala přejít z došlapu do odrazu co nejplynuleji. Proto je celá platforma výrazně zaoblená. Bota krok vede přirozeně, v přední části mírně směrem ven. U mě to způsobuje pocit, jako by bylo pod palcem trochu moc materiálu. Za mě malé minus. Ale zároveň ukázkový příklad něčeho, co může zrovna vám vyhovovat. Záleží na vaší noze, na technice a na tom, jaký máte běžecký krok.

Jako u všech jiných bot platí, že je potřeba je vyzkoušet. Já jsem si musel vybrat o půl čísla menší velikost, než jsem u Hoka zvyklý.

Obrázek 4: Tlumení vypadá vyšší, než je. Ve skutečnosti botu částečně obepíná, což pomáhá rozkládání vibrace při dopadu.

Design

Pokud Hoky vůbec zvažujete, sami už dobře víte, jestli se vám líbí. K dostání jsou v několika barvách, v Trailpointu aktuálně ve dvou pro pány a ve čtyřech pro dámy. Černobílá varianta se dá nosit i v kanceláři. Třeba ve dny, kdy pak běžíte domů z práce.

Kam s nimi?

Záleží, kdo se ptá. Pro začínající nebo pomalejší běžce to může být výborná bota na závody nebo příležitostné rychlejší tréninky. Dost pohodlná na jakoukoliv vzdálenost a zároveň velmi lehká. Tak, aby vás nijak nijak nelimitovala. Jinými slovy - máte už objemovky a chcete rychlejší boty a nobětovat moc pohodlí? Rincony tohle můžou splnit.

Jiná je odpověď pro ambicióznější běžce. Těm můžou posloužit jako každodenní objemovky a tempovky v jednom, boty na dráhu i na výklus a klidně i na delší závod. Silniční univerzály.

To dokládá i americká vytrvalkyně Camille Herron, která právě v modelu Rincon 3 letos zaběhla světové rekordy na 12 hodin a 100 mil.

Evoluce

Společně s aktuálním modelem jsem otestoval i první verzi Rincon. Koupil jsem si je kdysi jako tempovky a šetřil je. Měl jsem tak srovnání dvou verzí jednoho modelu.

Ve zkratce: jsou si hodně podobné: tvarem, stylem i určením. Vylepšení vidím hlavně v podrážce. Novější Rincon má zejména pod přední částí chodidla víc materiálu. Ale pozor: mají maličko rozdílnou distribuci materiálu mezipodešve. Neboli: cítíte trochu jiný tvar, když si je obujete. Takže pokud vám sedí jedny, neznamená to nutně, že u druhých to bude stejné. A naopak. Jiný je taky svršek, Jako vždy pomůže vyzkoušet.

Obrázek 5: Rincon 1 byla v mnohém podobná, svršek je u nové verze jemnější a podrážka snad odolnější.

Alternativy

Alternativ k Hoka Rincon 3 je na trhu hodně a málo zároveň. Pokud si je kupujete jako tempovku nebo závodní botu, konkurence je velká. Zejména pokud pro vás není prioritou váha nebo tlumení. Pokud ale chcete lehkou pohodlnou objemovku, už takový výběr nemáte. Hlavní ale je, jestli chcete Hoky. Se vším, co k tomu patří.

Hoka ano. Pro závoďáky model Mach. Je tvrdší, víc vede krok a je hodně rychlý. Recenzi na něj nedávno napsal Patrik Bejček. Pro ty, kdo chtějí hlavně pohodlnou objemovku je tu evergreen Clifton. Jsou stále relativně lehké a hlavně pohodlné. Pro spoustu běžců u nich budou tyhle proměnné v ideální rovnováze. A z mojí zkušenosti vydrží dlouho: moje Cliftony 3 teď načínají třetí tisíc kilometrů.

Hoka ne. V takovém případě je možností opravdu hodně. Z tradičních značek se nabízí Brooks. Pro rychlé tréninky a závody třeba aktuální model Hyperion Tempo. I to jsou lehké boty, ještě víc zaměřené na rychlost. A pro ty, kdo hledají hlavně pohodlné objemovky třeba některý z oblíbených modelů Glycerin, Ghost nebo Launch.

Obrázek 6: Rincon 3 po testu toho, jaký zvládne terén.

Závěr

Jako celek pro mě Rincon 3 fungují. A to na víc úrovních, pro víc různých druhů běžců. Pro někoho to můžou být klidně jediné běžecké boty. Nebo alespoň jediné silničky. Pro jiného zase závodní maratonky. Vlastnosti prostě mají na různé disciplíny.

Jako hlavní výhodu vidím váhu, dobře vyvážené tlumení a univerzálnost. A subjektivně pocit, že po chvíli běhu vlastně ani nevím, co to mám na noze.

Mají drobné nedostatky. Jediný větší je jazyk. Což se ale nejspíš dá vyřešit tím, že si pečlivě zavážete tkaničky.

O autorovi

Robin Šemotl
Autor je běžec původně z lesů kolem Mariánských Lázní. Aktuálně běhá hlavně na sever od Prahy a v Lužických horách. V nohách má desítky tisíc kilometrů, ve skříni desítky párů bot a potkat ho můžete hlavně na krosových závodech od pěti do padesáti kilometrů. Hladká pětka aktuálně kolem sedmnácti minut. 182 cm, 68 kg, US12.